Načítám...
Prevence AHN - Akutní horská nemoc
  Zpět na úvod

Co se děje v těle člověka při pobytu ve vyšší nadmořské výšce?

Pokud je lidský organismus vystaven hypoxii - což je stav, kdy je objem kyslíku ve vdechovaném vzduchu redukován prostředím, musí pro produkci stejného množství energie svádět zápas s méně dostupným kyslíkem. Tento zápas pak spouští řadu aktuálních reakcí lidského organismu a po určité době vyvolává trvalejší adaptační změny.

Okamžitou reakcí je zrychlení vegetativních funkcí, např. plicní hyperventilace, zvýšení tepové frekvence, zvýšení minutového srdečního objemu a další procesy. Pokud hypoxie trvá déle, pak tento stav vyvolává celou řadu adaptačních procesů. Dochází ke stimulaci vylučování hormonu erytropoetin (EPO), zvýšené tvorbě hemoglobinu a červených krvinek, změnám buněčných funkcí a metabolismu. Dochází také ke stimulaci svalového myoglobinu, jenž podporuje transport kyslíku. Lze tak dosáhnout velmi výrazného zvýšení transportní kapacity krve.Tyto adaptační změny přetrvávají i po skončení hypoxické stimulace (pokud byla aplikována dostatečnou dobu), což znamená, že lidské tělo a organismus si uvykl (do určité míry) na nestandardní prostředí a dokáže v tomto prostředí daleko komfortněji vegetovat.

Výskyt akutní horské nemoci a její příznaky

Stále populárnější vysokohorské výstupy jsou často provázeny zvýšeným výskytem onemocnění způsobeným špatnou adaptací na vysoké (3000 - 5300 m n.m.) či extrémní (nad 5300 m n.m.).nadmořské výšky.Projevy nedostatečné aklimatizace jsou souhrnně označovány jako akutní horská nemoc - AHN (Acute Mountain Sickness - AMS).

Vznik akutní horské nemoci (AHN) obvykle hrozí ve výškách od 3000 m n.m., u vnímavých jedinců již od nižších výšek. V některých případech se může jednat i o nejtěžší formy AHN - výškový otok plic a mozku, které mohou skončit i smrtí postiženého.Ve výšce 3500 m n.m. onemocní některou z forem horské nemoci 50-75% osob, ve výšce 5000 m n.m. pak téměř všichni, pokud do této výšky vystoupají příliš rychle.Nejčastěji se AHN vyskytuje ve výškách 3000-6000 m n.m.To znamená, že vysokohorská nemoc ohrožuje i návštěvníky evropských velehor!Jednotlivé projevy AHN nejsou izolované, ale většinou se jedná o spojené příznaky počátku onemocnění. Časné příznaky projevy lehké AHN bývají často zlehčovány, avšak mohou se rychle změnit ve varovné příznaky těžké formy AHN a postupně přejít do otoku plic nebo otoku mozku, případně se může jednat o kombinaci obou forem.Časné příznaky poruchy aklimatizace a tzv. lehká forma AHN

Příznaky lehké formy AHN, jako jsou bolesti hlavy, nevolnost, únava, nespavost, často ustupují po podání léků. U některých osob se mohou vyskytnout i otoky obličeje a končetin, dušnost při námaze a zvýšená tělesná teplota. Příznaky zpravidla vymizí během 24-48 hodin.

Příznaky jednotlivých fází AHN

Lehká forma AHN:

bolest hlavy

nevolnost

nechutenství

poruchy spánku

krátkodobé noční zástavy dýchání

nezvyklá ztráta výkonnosti, únava

zrychlení klidového tepu o více než 20%

podkožní otoky na okrajových částech těla

krvácení do sítnice

Varovné příznaky počínajícího výškového otoku

náhlý a rychlý pokles výkonnosti

trvalé a těžké bolesti hlavy

dušnost při námaze, noční dušnost

zrychlené dýchání

značně zrychlený tep

nespavost

těžká nevolnost až zvracení

suchý kašel

poruchy rovnováhy, závratě, pocit omámenosti

nejistota při chůzi

citlivost na světlo

pokles množství moče pod 0,5l/24h

Alarmující příznaky rozvinutého otoku plic nebo mozku, případně kombinace obojího

klidová dušnost

zrychlený tep

poruchy chování - iracionální chování

poruchy zraku

halucinace

těžké poruchy vědomí

ztuhlost šíje, obrna okohybných svalů - otok mozku

modré zbarvení kůže a sliznic jako příznak nedostatečného sycení krve kyslíkem - otok plic

těžký kašel

vykašlávání zpěněného hlenu

pálivý tlak za hrudní kostí - otok plic

slyšitelné zvuky při dýchání - otok plic